Každý začátek je těžký (3/18)

29.03.2009 12:20

Těmto členům započala radostná, ale i těžká práce, jak po stránce organizační, tak i po stránce materiální a výcvikové. Především to byla první povinnost hlášení a registrace spolku a c. a k. okresního hejtmanství, obeznámení členů se stanovami a v neposlední řadě starost o zakoupení stříkačky. Ještě během téhož roku byla tato stříkačka zakoupena a to dvoukolová ruční od firmy Josef Vystrčil a synové z Telče. Stříkačka byla zakoupena na splátky, neboť v této době spolek ještě nedisponoval žádnými penězi, kterých ostatně po celou dobu trvání hasičského spolkunebylo nikdy nazbyt.

Výbor spolku dělal vše možné i nemožné, aby sehnal peníze k úhradě zakoupené stříkačky. Z toho důvodu také jmenoval arcibiskupa Olomouckého pana Františka Salvadora Bauera, c. a k. okresního hejtmana Karla Veliše z Valašského Meziříčí, pana Kinského hraběte v Krásně a pana Ignáce Reicha továrníka v Krásně čestnými členy Dobrovolného hasičského spolku v Hrachovcis tím, že z tohoto jmenování by mohly by mohly spolku přijít nějaké dary.

Taktéž blahopřání císaři pánu k jeho šedesátiletému panování, zároveň s prosbou o nějakou podporu, vyslyšeno nebylo. Teprve až roku 1908 v listopadu obdržel sbor od zemského výboru Markrabství Moravského podporu ve výši 300 korun a tím také započaly první splátky. K této stříkačce byla navíc uzavřena úmluva mezi spolkem a panem Dobiášem Rudolfem o přípřeži ke stříkačce, kteroužto musel v případě ohně ihned poskytnout.

V pozdější době se v poskytování přípřeží ke stříkačce, jak k ohni, tak i ke cvičení, vystřídali téměř všichni bratři, kteří vlastnili koně a to za mírnou úhradu i zdarma. Vždy dle toho, jaká byla ve spolku situace. Teprve v roce 1910 byla tato dvoukolová střkačka předána obci, která za sbor převzala veškeré pohledávky, do ochrany a užívání sboru s podmínkou, že výbor dluhující částku ve výši 100 korun zaplatí. Stříkačka, hadice a další nářadí v této i pozdější době, až do postavení hasičské zbrojnice, bylo uloženo v dřevěné kůlně u bratra Rudolfa Dobiáše, kde vše podléhalo zkáze. Toto i liknavost a nedůslednost členů mělo za následek, že valná hromada dne 21.ledna 1912 konstatovala, že počet členů klesl pod 10 a dle stanov se spolek musí rozejít, což se také stalo a tím se splnily předpovědi roku minulého.

 

—————

Zpět